Frabea

Když má někdo chytrou hlavu, věnuje se obvykle něčemu, kde se vydělávají peníze hlavou. Tedy se stane řekněme vědcem, vynálezcem, lékařem nebo někým jiným, kdo musí mít v hlavě mozek, a nikoliv slámu, piliny nebo vzduchoprázdno.

Když se někdo může spolehnout spíše na své svaly než na rozum, který pobral, najde své uplatnění též. Pokud je v nějakém fyzickém ohledu skutečně špičkový, může se stát například vrcholovým sportovcem, a pokud takový není, může se věnovat nějaké té manuální práci.

Ale nemáme u nás jenom lidi moudré nebo fyzicky zdatné. Máme tu i celou řadu těch, kdo nic neumí a i s pracovitostí jsou na štíru. A ti pak končí na úřadech práce a na dávkách, nebo na politické scéně. A to proto, že někoho takového zkrátka musí živit tatíček stát.

Čímž neříkám, že jsou všichni nezaměstnaní nebo politici líní hlupáci. I výjimky se mezi těmito najdou. Mezi nezaměstnanými jsou i ti, kdo jenom dočasně nesehnali to pravé, a mezi politiky jsou kromě neschopných lidí i lidé schopní, a to třeba i všeho, stejně jako lidé doufající ve změnu k lepšímu, toužící po moci nebo třeba po výplatách, jaké se jen tak někde nedostávají.

A tak jsou politici takoví, jací jsou. A jací jsou politici, taková je i politika. A jací jsou voliči, takoví jsou jak ti politici, tak ta politika. A tudíž kdekdo nemá důvod zrovna jásat, protože se k moci nedostanou vždy ti praví. Někdy se tam dostanou i kandidáti, kteří jsou na všechno leví. A jak je známo, i jedno nahnilé jablko v ošatce způsobí, že jsou následně nahnilá všechna. A tak má dříve či později každý právo stěžovat si na to, co mu vláda naslibovala a nesplnila.

Ale s tím nic nenaděláme. Musíme si jedině počkat na nové volby a pak si tedy zkusit vybrat někoho lepšího. Na němž se ale často neshodneme, protože má každý z nás trochu nebo docela jinou představu o ideálu.

A tak musíme doufat, že jednou bude líp. Naděje umírá poslední. A snad neplatí, že vždycky může být a bude hůř.